Vznik horolezecké chaty TJ Český Ráj
První budovu, kterou od roku 1945 oddíl užíval ke své činnosti, byla po Němcích opuštěná konírna v lázních Sedmihorky, kterou Němci využívali jako lazaret. Tato budova měla 11 pokojů, skladiště, klozety, koupelnu, topírnu a dvě společenské noclehárny. V celé budově bylo zavedeno ústřední topení. Bohužel v užívání byla jen jednu letní sezónu. Armáda brzy zjistila, že je to její majetek a 8.října 1945 přišel rozkaz k opuštění budovy.

K tomu psaná vzpomínka Alika (Zbynek Gräf) z jeho kroniky:
V pondělí 10.10.1945 nám předseda Harry (A.Zima) řekl, že nám vojsko zabírá s okamžitou platností noclehárnu. Druhý den se Harryk strašně rozčiluje, že mu Kujan (J.Janků) neodevzdal klíče. Ve středu v 6 hodin ráno jedu s Jaroušem (Kujan) do Sedmihorek. Otevíráme noclehárnu. Uvnitř jsou přelepeny klíčové dírky. To nám nevadí abychom si neotevřeli a „nevykradli“ si své věci. V půl osmé jedeme napakováni jako největší šmelináři domů. Večír musíme ještě jednou. Nechali jsme v Kujanově kamrlíku ještě hromadu věcí. Klubové deky nám prý vojenská správa převeze do Turnova (v oddílové kronice Harry píše, že deky vráceny nebyly). Chystáme se, že kdyby to vojáci hlídali třeba regimentem vojska, že kdybychom něco potřebovali si to stejně odneseme. A kdyby si snad dali pod boudu atomovou bombu a přivázali ke klice za kontakt, ukradneme jim atomovku a necháme místo ní lístek s pozdravem… Ani pan štábní kapitán, co nám zalepil klíčové dírky, kdyby hlídal boudu s tankem, nebude bezpečen, že si potřebné neodneseme. Možná, že klub dostane jako náhradu za noclehárnu domek vedle Valdštýna.
Doslovný přepis zachycující odhodlání mladých bardů bránit svůj majetek.

Oddíl po této zkušenosti zatoužil po vlastní klubovně. To se podařilo v roce 1947-1948. Slávek Vorel zjistil, že jistý ak.mal. prodává bývalou vojenskou ubikaci v Tanvaldě za 15.000 Kč. Mezi členy oddílu byla hned zahájena sbírka peněz a za pomoci učitele Otty Fialy pak oddílu velmi pomohl továrník Ouhrabka, který nechtěl zaplatit velké daně a přispěl částkou 20.000 Kč. Přebytečných 5.000 Kč oddíl věnoval na výstavbu nového turnovského divadla. Díky tomuto příspěvku se brzo jelo pro ubikaci do Tanvaldu. Rozbourání, naložení a dovezení bylo provedeno za jeden den a ještě se všichni vyřádili na maškarní merendě. Chata byla postavena na místě, které povolil MNV Mašov a to za stavebního dozoru J.Königa.

Budování základního deveného rámu na pískovcových blocích a montáž samotné chaty.

Chata měla hlavní místnost-klubovnu, noclehárnu pro 12 osob a kuchyňku. V chodbě za hlavními dveřmi bylo šest malých boxů, kterým se říkalo „gagária“ pro uschovávání věcí jednotlivých členů oddílu.

Otevření chaty proběhlo 14-15.května 1949 a zúčastnilo se ho 130 horolezců z 20 oddílů. Předseda Harry krátkým proslovem nastínil k jakému účelu byla chata postavena a kdo se nejvíce podílel na její výstavbě (Vorel, Fifan, Chroust, Kujan, Harry…) Všem se splnil jejich sen. Měli vlastní oddíl a vlastní střechu nad hlavou. Ze slavnostního otevření vznikl „pověstný dokument“, který se bohužel do dnešních chvil nedochoval.
V té době se vybíralo za lůžko 2Kč…

Povolení k užívání od Okr.výboru.

Slavnostní otevření chaty. Zleva: s brýlemi Dr.Šádek, se smyčkami přes tělo R.O.Bauše, vpravo sestra Baušeho – Dagmar Jedličková a vpravo Bedlucha Jedlička.

Fotografie ze slavnostního otevření je pořízena z březového altánu, který stál před chatou. Celý altán je zachycen na jediné fotografii s nejstarším Bojsou Dědkem a s V. Šotoušem Čechem z roku 1967.

Po dokončení chaty spousta členů přinášela různé vybavení a věci potřebné k životu na chatě. Mezi tyto předměty patří i jelení parohy, které byly umístěny ve štíte chaty směrem k ohništi. Na této straně byl také nad okenicemi nápis Horolezecký oddíl Turnov a jak je vidět i v roce 1951 se do chaty nechodilo jen hlavním vchodem. Vedle jsou fotografie chaty z 50. a 60. let.

Chata se v této době těšila velmi velké oblibě a zejména však těch, kteří na chatě nepracovali. Proto od roku 1958 byla uzavřena pro cizí členy.
Na přelomu 60. a 70. let se na starou lepenkovou střechu položily kovové šablony, které se opakovaně ošetřovaly nátěrem. Tyto šablony se koncem 80. let vyměnily za hliníkové.

V ukázkovém bezpečnostním uvázání V.Franc čistí ještě ocelové šablony před nátěrem, který provedla úderná skupina ve složení P.Verich, F.Fibrich a M.Myšák Vinš. Spodní fotografie zachycuje pokládání hliníkových šablon. P.Verich, T.Svoboda, J.Ječný a V.Franc.

Po roce 1986 se začalo i s přestavbou vnitřní chaty. Nejdříve se udělaly nové patrové postele ve velké ložnici a přicházející nová generace pokračovala výstavbou patrových postelí v malé ložnici, uklizením půdy a jejím zateplením a zhotovením dalších spacích míst na půdě. V roce 1990 se překližkou obložila i hlavní společenská místnost.

Chata v roce v 1990. Dole výstavba nové kadiboudy (Kikán Tomek, F.Fibrich, Skřítek Stejskal, Kovi Kovář, Stoupa Svoboda a Bojsa Dědek) a obložení hlavní místnosti v provedení Kociš Krejčí, Skřítek Stejskal a Stoupa Svoboda.

Chata sloužila oddílu přes 50 let. Měla svoje kouzlo a několik generací lezců v ní prožilo nejen lezecké víkendy. Samozřejmě se léta užívání, ale hlavně vlhkost a dřevožravý brouk podepsali na stavu chaty. A proto v roce 2001 jsme tuto dřevěnou chatu zbourali a místo ní postavili novou zděnou, již s přívodem vody a se splachovacím záchodem. Zbývalo vyřešit pozemek pod chatou, který doposud nebyl v majetku oddílu. Odkoupení pozemku se podařilo v roce 2012.

Několik dnes již historických fotografií z likvidace staré a stavby nové horolezecké chaty:

... asi vůbec poslední foto původní horolezecké chaty postavené roku 1949.

Tento trám nesežrali termiti, ale velcí černí mravenci dřevokazové !

Tomáš Flanderka