Místním vrcholovým komisím a správcům skal dáváme na vědomí, že dvojice Sámo + Tatuš provedla kontrolu kovových českých vlajek na našich pískovcových věžích. Úkol se podařilo splnit ve vytyčeném limitu 24 hodin, a to bez nároku na honorář. K pohybu mezi skalními oblastmi jsme s ohledem na ceny pohonných hmot, narůstající problematiku parkování a minimalizaci uhlíkové stopy zvolili kola silničního typu s nosičem a plastovým košíkem z domácích potřeb. V některých úsecích však jely naše motory na plné obrátky a spotřeba vzdušného kyslíku byla značná. Tímto se omlouváme hlavně obci Kytlice, v jejímž okolí sklon asfaltu místy připomínal některé adršpašské rajbasy. Všechny plechové korouhvičky se těší slušnému zdraví a kondici. Novější kusy vyloženě září všemi třemi barvami, některé starší exponáty již mírně blednou závistí.

Z taktických důvodů jsme zvolili start v podvečerních hodinách v Ostrově. Jelikož se nám podařilo uhájit slušnou časovou rezervu i po přesunu k Trutnovu, mohli jsme si dovolit závěrečný prodlužovací manévr přes Ostaš, abychom končili na Milencích v Ádru. Za opravdový konec celého podniku, však již mimo časomíru, považuji až zaklapnutí piána okolo půl páté ranní u Tošováka. Děkujeme všem kamarádům za parádní přivítání a večírek do dalšího svítání. Sámo se ještě vyznamenal následující den, kdy po konzumaci několika obědů vyrazil v rámci rekonvalescence na kole zpátky do Lomnice.

Hádanka pro kvízuchtivé – za správně přiřazené vlajky k jednotlivým věžím zvu nejrychlejší na pivo a panáka. Odpovědi posílejte na tatuss@seznam.cz

Docházkový list:

Tvrdá data ze Sámova mikročipu:

Takže konečně vyzkoušeno na vlastní kůži – zvládnout to jde! A není to až takový problém, když se to dobře vymyslí, odšlape, vyleze…

„Nic není nemožné, když se denně na něco těšíte!“

Tatuš

P. S.: Za veškerou dokumentaci z akce vděčíme Sámovi, který má tudíž z celé akce jen poslední milenecké selfie.