Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
Lezecké podmínky:
V zimním období
Hruboskalsko pro
lezení uzavřeno!

25. 11. 2017
Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Ochrana přírody Hruboskalska
... zpět do přehledu článků
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2011-1016)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj - mapa 1 (2011-1016)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj - mapa 2 (2011-1016)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2008)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2008) - Příloha 1
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2008) - Přoloha 2

UNESCO a návrh rozšírení CHKO Ceský ráj (Fr.Pelc, prosinec 2001)

O snaze Ceské republiky zapsat skalní mesta Ceského ráje do svetového prírodního dedictví UNESCO již byly v poslední dobe informovány obecní samosprávy i širší verejnost. Puvodní zámer navrhnout do tohoto seznamu pouze Hruboskalské skalní mesto byl opušten a byl nahrazen širším projektem, do kterého bylo priclenena vetšina skalních mest regionu od Prachovských skal pres Údolí Plakánku, Apolenu, Hruboskalsko, Príhrazsko, Drábovnu, Buciny u Rakous, Mesícní údolí na Kozákove až po Klokocské, Betlémské a Suché skály. Došlo tak k zvýšení geomorfologické a další rozmanitosti techto prírodních fenoménu , címž se ponekud zvýšila i pravdepodobnost pozitivní reakce organizace OSN pro vzdelávání, vedu a kulturu. Navíc, v prípade kladného výsledku, bude moci na výsledcích tohoto projektu participovat více obcí v širším regionu Ceského ráje. Zámer by mel ke zvýšení mezinárodní prestiže Ceské republiky a zároven k podstatnému navýšení zájmu turistických návštevníku o tuto oblast (dle zkušeností se to odhaduje na nekolikanáseobek), zvlášte zahranicních. Tyto skutecnosti s sebou prinesou šanci pro zlepšení prosperity regionu a obcí Ceského ráje , ale i urcitá rizika poškození prírodního prostredí a krajiny. Toho si je UNESCO vedomo, a proto podminuje registraci kvalitní ochranou zapisovaných prírodních objektu v širším krajinném kontextu. Jsou tím míneny zejména zpracované územní plány obcí a regionu a zajištení širších ochranných pásem prírodního dedictví.

Pro skalní útvary v stávající Chránené krajinné oblasti splnení uvedených požadavku zvláštní problém není , pro stejné objekty mimo CHKO již ano. Proto byl v poslední dobe oživen staronový zámer rozšírení Chránené krajinné oblasti Ceský ráj (vyhlášené již v roce 1954) o území Prachovska, Branžežska a Podkozákovska s Maloskalskem . Tím by došlo k rozšírení plochy CHKO z dnešních 92 km2 na cca 190 km2. Vše je nutné samozrejme teprve podrobne projednat vcetne upresnení hranic chráneného území.

Realizace obou projektu by mela regionu prinést radu pozitiv. Lze predpokládat zvýšení danových prínosu obcí v souvislosti se zvýšenou návštevností, zvýšení adresných státních dotací na aktivní péci o krajinu (na témer stonásobek oproti zvlášte nechránené krajine ) , jejichž príjemcem jsou vlastníci pozemku, obce a podnikatelé a v neposlední rade i snadnejší prístup k financní podpore obcí pri zajiš»ování jejich ekologické infrastruktury (od cištení odpadních vod pres zlepšení cistoty ovzduší až po rešení odpadu ). Udelení financní dotace na plynofikaci Koberov již výše uvedené skutecnosti zásadne ovlivnily. Po vstupu naší zeme do Evropské unie dojde ješte k umocnení uvedených pozitiv , nebo» práve na takovéto prírodne cenné a chránené oblasti jsou a budou prednostne zamereny agroenvironmentální programy. V CHKO se již nyní výrazne podporuje napr. úcelové obhospodarování luk a pastvin, zvyšování prirozené diverzity lesa pri jeho obnove , zlepšení retencní schopnosti krajiny zprírodnením kanalizovaných vodních toku , obnovou rybníku a mokradu a údržba a oprava turistických cest a vytvárení protierozních opatrení. Nejcennejší krajine Ceského ráje by tak mohla být dána jednotná péce bez umelého administrativního delení mezi tri kraje a CHKO z jednoho místa –Správy CHKO v Turnove a nikoliv roztríštený dozor z nekolika nekonecne vzdálenejších krajských mest (Prahy, Hradce Králové, Pardubic, Liberce a Ústí nad Labem – nechce se verit, ale je to tak). Existuje ješte více pozitiv, ale existují i nekteré obavy . I o nich je potreba otevrene diskutovat. Obce mohou prijít o cást príjmu z dane z nemovitosti (což je cineno ve prospech vlastníka pozemku – v prípade Koberov i jiných obcí to však ciní približne jeden až ctyri tisíce korun rocne). Dále je nutné projednáním stavebních zámeru se správou CHKO , která zde je orgánem ochrany prírody namísto okresních úradu. Avšak jakékoliv prípadné kolize lze omezit na minimum dobre zpracovanými územními plány a vhodným rozclenením chránené krajinné oblasti do zón ruzného stupne ochrany . Zóna první bude obsahovat prírodne nejcennejší území jako jsou práve skalní mesta , kde ochranný režim je nejvyšší a rozvoj zástavby není pochopitelne možný. Zóna ctvrtá do sebe zaclenuje souvisle zastavené cásti obcí a jejich územní rezervu, kde rozvoj zástavby není naopak omezen prakticky vubec.

Zdá se , že pred námi leží výzva a šance pro zlepšení prosperity regionu a obcanu v nich žijících i aktivní ochrany krajiny a záleží ve velké míre pouze na nás , zda ji vhodne uchopíme. Bez dobré kooperace obcí, ochrany prírody i podnikatelu to však nepujde.




TJ Český ráj
427 historických fotek


Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2017
kontakt: Zdeněk Strnad