Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
4
Lezecké podmínky:
Skály suché,
lezení povoleno!

Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Oddílové zájezdy
... zpět do přehledu článků
Jižní Španelsko 2005 ( Z. Folprechtová, J. Fric a spol.)


Termín: 22.3.-7.4.
Druh zájezdu: rekreacne-lezecko-rekreacní
Osazenstvo zájezdu:
Láda „Brazilec“ Cejp, majitel obytné dodávky Merzedes Benz (toho casu Kokorínsko)
Jirka „Panky“ ? (Strenice)
Kuba „Cuba Libre“ Fric
Zuzka Termitová Folprechtová
Jana Su Suchomelová (Kromeríž)


Kluci zahájili zájezd prodejem šesti sudu svijanského piva na hippiesáckém festivalu v Orgive, aby se jim pobyt ve Španelsku zaplatil. Já a Su jsme vyrazily stopem na prodloužené prázdniny z našich portugalských studií. Ke klukum jsme se pridaly cestou k mori. Zájezd zacal koupáním v mori mezi Motrilem a Malagou.


El Chorro
Pro toho, kdo tam nekdy byl, nemusím popisovat. Pro toho, kdo tam nikdy nebyl, nepopsatelné. První den jsme byli strašne natešení na lezení, takže jsme museli jít skoro za tmy do skal a byly povešeny první pytle, protože jsme samozrejme zatmeli. Aspon bylo proc jít druhý den do skal brzo. Po krátkém rozlézání nad jeskynemi se kluci rozhodli, že nás vezmou do kanonu, kde je prý nejhezcí lezení v Chorru. Bylo mi trochu divný, proc se Kuba ptal „jestli nemáme menší batohy???“ a „že se tam MOŽNÁ nekde cestou budeme chtít jistit…“ Šli jsme totiž na povestné Camino (Camino znamená španelsky cesta).

Kluci nám utekli hned ze zacátku a nechali nás jít se SU samotné, no, asi vedeli proc. Camino je stezka, která byla vybudována pro krále, aby se mohl jít podívat na prehrady, které mu tam postavili. Problém je v tom, že milý král zemrel pred mnoha a mnoha lety a stav stezky je horší a horší.

Zatímco kluci už hodinu lezli, já a Su jsme rešily, jestli se ten kus betonu v 60 metrech urve pod náma nebo ješte chvíli vydrží. Prežily jsme a vrele doporucujeme. Zpátecní cestu jsme absolvovali o trochu bezpecneji a to tunelama. Kdyby nás potkali policajti, tak zaplatíme každý 600 euro pokuty, takže jsme vlastne ušetrili docela dost penez. Vstup na lávky a do tunelu, kterými jezdí vlak je totiž zakázán.

Než jsme dojeli do Cuency, tak jsme se stavili v Santa Fe vykoupat se v horkých pramenech a ješte v Granade.


Cuenca
Oblast sportovního lezení, ve které prý je 3000 cest. Ale najít tam neco lehcího než 6a, to aby clovek porádne pohledal! Jinak krajinove vdecné, krásné dva kanony a lezcu jsme taky moc nepotkali. Akorát je Cuenca nejakých 900 metru nad morem, takže tam teda žádný moc vedro nebylo. Kubovi se hrozne moc líbil jeden takovej dach 8b, tak to tam presedel, no, kdyby ješte chvíli trénoval…? Krásná práce. Nakonec dva dny lilo, tak jsme se presunuli do Bunolu.


Bunol
Ješte mín lidí, ješte divocejší príroda. Lezení v údolích, kde kdysi tekla reka, ale už je to asi hodne dávno. Cesty absolutne neosmekané a místy docela tvrdá klasifikace.

V Bunolu je jeskyne, která se dá slanit. Naše devíticlenná expedice se vydala na cestu se 2,5 celovkama, z toho jedna vodotesná, osem jsme meli taky nejak mín než bylo potreba a navíc s náma šel kluk, který v živote nelezl. Abychom si namocili co nejméne vecí, tak jsme vyrazili v sedákách, sandálích a spodním prádle. První slanení, pak kousek proplétání se mezi šutrama a druhé slanení. Záverecné plavání samozrejme v sedákách a v sandálích v ledové vode bylo luxusní. Tech 30 metru si každý užil po svém.

Z Bunolu se naše cesty rozpojily. Kluci pokracovali do bouldrové oblasti Albaracín u Teruelu, kde prý byla hrozná zima. Já a Su jsme se zase vrátily do Portugalska do školy.


------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Zuzka "Termitka" Folprechtová, 9. V. 2005




TJ Český ráj
430 historických fotek

Foto: Milan Meier, lezení na písku, 60. léta 20. století.

Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2018
kontakt: Zdeněk Strnad