Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
Lezecké podmínky:
V zimním období
Hruboskalsko pro
lezení uzavřeno!

24. 11. 2017
Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Z historie oblasti
... zpět do přehledu článků
Bylo to dávno... (Antonín Zima, 2.5.1962)
Psal se rok 1919. Cesta od Cerné louže smerem ke Krokodýlu je posypána jehlicím – a nad ní tvorí klenbu staleté smrky, takže oblohy není videt. Je ticho kolem, ani chodce nepotkáš. Ve všem je jakási bázen.

Není se cemu divit. Všude najdeš tabulky, že cesta je zakázána a proto jen hajní, drevari a pytláci se odváží do techto lesu. A také my – kluci z Durychova, pro které zákaz neplatí.

Nedeli co nedeli trávíme volný cas v lesích na jahodách, houbách a sbíráme klestí. A ve volném case v dobe príletu kavek t.c. zvaných Aehrentalových holubu lezeme po skalách do der a sháníme mladá kavcata. A to je radostí i žalostí doma. Kavka totiž je také jak straka – co vidí to vezme do zobácku a již to nikdo nenajde.

Léta uplynula. Prichází k nám Nemci a tu si všímáme jedné veci, že lezou také po skalách, ale ptactva kavek ani holubu si vubec nevšímají. Mají lana, smycky, kladiva a skoby a vystupují na skály, kam my se nemužeme odvážiti. A sestup dolu ze skály je ješte zajímavejší – proste spustí lano dolu a po nem sjedou. I to bylo záhadou. Však na to prijdeme.

Psal se rok 1923. Doma jsme nalezli provazy as 12 m a spolu s Jarkem B. se pokoušíme o výstup na nynejší Prední blatník a také jej zdoláváme. Proc jsme si však vzali lano nevíme, jelikož jsme s 12 m nic nesvedli a tak jsme lezli i dolu. A na Majáku (Nemci tomu ríkali Kapitol) se to opakovalo. Tak jsme zdolali i Drací skály úzkým komínem z jeskyne, dnes se této cesty již nepoužívá. Stále však pro nás toto lezení neprinášelo toho kouzla, které to melo pro Nemce.

V této dobe celá skalní oblast vždy znela krikem kavek, které nás doprovázeli i pri našich výstupech. Nevedomky jsme rušili klid domovu techto cerných ptáku a mužeme dnes ríci, že horolezci se pricinili, že tito ptáci se odstehovali do jiných krajin.

V roce 1923 – 1924 rádila v lesích hruboskalských mezi smrkovými lesy mniška. Znicila nekolik ha lesa.

Vnikáme do tajemství horolezeckého sportu zatím jen pozorováním a posloucháním nemeckých lezcu z Jablonce nad Nisou, z Liberecka, z Dráždan. Stále mají tito lezci panenskou pudu. Nejsou neznáma dosud všechna údolícka. Príhrazy, Drábské svetnicky, Apolena a tp. Doufejme, že nevezmou nám Cechum všechna prvenství ve výstupech.

A také nevzali . . . .

V Praze zakládá se Klub alpistu ceskoslovenských. A již v následujících letech 1925 – 1926 pražští alpisté, kterí zajíždeli do Prachovských skal navštevují naše skalní mesta. A prichází první horolezci – Turnováci – Karel Cabelku, který získal školu nemeckých alpinistu. Prelézá s nimi naše štíty a svoji technikou dostává se do popredí KAC, kde jako vysokoškolák je clenem. S pomocí clenu tohoto klubu dostává se do Vysokých Tater, kde zlézají v tehdejší dobe známé tatranské štíty. Známá jsou nám jména Jedlicky, zv. Bedlucha, Otto Bauše, Pilnácek, mjr. Aichler, a již dríve známý Janeba, který vydal prvního pruvodce po Prachovských skalách (k nám na hruboskalsko nejezdil). Dále Dr. Meluzín, Dr. Jelínek, Dr. Kucera, Karel Glüchzeitig zvaný Bundal, spisovatelka Vlasta Štáflová a j.

Cinnost Turnováka Karla C. však se pohybovala jednak s nem. aplpinisty, aneb cleny KAC v Praze. Nemel dostatecného casu a snad ani zájmu, aby privedl více obdivovatelu tohoto krásného sportu. Ale obcasná návšteva jeho v Turnove u rodicu mela za následek, že nekolik mladých hochu našlo cestu z rozvíjejícího trampingu do skal. Jsou to Jarka Baudyš, zv. Pír, Vašek Náhlovský, L. Soldát, Jiránek, Bouma, Porcal a j. Známý je jejich první ceský výstup na Kapelníka, z kterého po prvním pokusu vedoucí Jarka B. od prvního kruhu se zrítil. Tento pád mel za následek otres mozku, ale neodradil, aby v krátké dobe se pokus neopakoval se zdárným výsledkem.
V této dobe lezeme již sportovne. Mám nové partnery Mojmíra Stuchlíka, Otika Grundu, Jarka Havla a j. Porídil jsem si první lano 20 m se stabilní karabinou na konci. Proc? To nedovedu vysvetlit, jelikož jsem to velmi brzy poznal, že takové lano není k nicemu. Objednáváme nové lano pletené z konopí, 16 mm silné a 40 m dlouhé spolecné pro nás pro všechny.

V Turnove je založen Old skauting – pro starší junáky. Z jejich oddílu cerpáme další lezce Karla Sochora, Jana Sochora, V. Mazánka, Jindru Martince a další. Pres. vojenská služba prerušuje naši cinnost, ale již v roce 1932 máme nové adepty z rad Roveru – prichází nová mladá krev plná bojovné touhy získat úspech za každou cenu. Materiál není, lezeme mnohdy za velmi ztížených podmínek – štestí nám však preje – nic se nestalo.

Stále se ucíme, jsme ve styku s KAC i s Nemci a získáváme nové zkušenosti v lezecké technice, zajištování pomocí smycek, slanování atd. Lezecká odvaha se líbí nekterým clenum pražského klubu a hoši dostávájí první horolezecké lano „lützner“.

V roce 1934 stáváme se cleny KAC a zakládáme oddíl v Turnove. Prvními cleny se stávají – Vojta Nejedlo, Ladík Vodhánel, já a pozdeji Slávek Vorlu, Franta Svoboda a pro náš oddíl nezapomenutelný Joska Smitko. Ze starší generace A. Vinš, a j. Škoda bylo nadejného rovera Franty Stríbrného jednoho z nejodvážnejších mladých hochu, který tragicky zahynul na motocyklu (chtel se státi závodníkem). A toto období mužeme nazvati skutecne dobou objevitelskou – dobou mladých pionýru, kterí nejen že opakují všechny staré výstupy po Nemcích, ale tvorí již nové, samostatné, které musí obdivovati i zkušení ostrílení pražští alpisté a Nemci. Prichází i doba težké práce, doba zajištování premen druhu a to zejména J. Smitkem.

Prichází krásná doba pruzkumu lezeckých cest starších i nových, touha všech lezcu po prvovýstupech. Primát vede Josef Smitko, zvaný Jozka, Ladík Vodhánel, jinak Fifan. Ladík Procházka a také známý jen pod jménem Chroust. Do tohoto trojlístku patril i Vojta Nejedlý – jeden z nejschopnejších lezcu pískaru. Dále Slávek Vorlu, Eda Janku, Josef Holas, bratri Karel a Václav Chlumové, Václav Kríž a další. Tito všichni lezci lezli v létech 1934 až 1945 ve všech oblastech skal Ceského ráje. Provedli mnoho výstupu, privedli nové mladší lezce jako Karel Cerman, Janku Jaroslav, Karoušek Ríša, Jirka Plátek, Kuchar Radan ,Kopal Olda, Zdenek Melichar, Koucký Jirí. Svatoš Bohumil, Bohouš Nejedlý ve smes z blízké osady Mašov u Turnova a ze samotného Turnova. Takto byl dán základ k založení velkého samostatného horolezeckého oddílu v Turnove.

V létech protektorátních KAC mel zastavenou cinnost. Prešli jsme proto do turistického oddílu v Turnove. Jako samostatný horolezecký oddíl, z tohoto poznovu do KAC. Pozdeji t.j. v r. 1948 stáváme se horolezeckým oddílem T.J. Jiskry a po reorganizaci celé telovýchovy stáváme se oddílem stávající Jednoty Slavoj v Turnove, kde jsme až do dnešní doby. V dobe let 1947 – 1948 vlastním nákladem postavili jsme chatu na Podhájí. Tato chata byla stavena s velkým nadšením všech clenu oddílu a v dobe rozkvetu horolezectví, zejména v libereckém kraji tešila se velkému zájmu horolezcu, zejména však tech, kterí na této chate nepracovali a proto v r. 1958 byla chata uzavrena pro príslušníky cizích oddílu.

Veškeré výdaje na chatu, opravy a pod. kryli jsme z vlastních príspevku a z príjmu za pobyt na chate. Kcs 2,- za lužko. (Každý clen ve st. mene platil krome príspevku ješte Kcs 50,- oddílu. Po roce 53 bylo od tohoto príspevku upušteno.

Dnes chata vyžaduje nové strechy, náteru a nových dverí, vcetne matrací do lužkové cásti, aby sloužila svému úcelu tak jako za drívejší doby. Horolezectví se stále více rozmáchá a náš kraj je prímo stvoren k tomu, aby ve skalním meste byl založen v blízkosti chaty stálý horolezecký tábor pro porádání kurzu pro nové mladší i starší príznivce tohoto krásného a jedinecného sportu.

Antonín 'Harry' Zima, kronika HO Turnov (2.5.1962)
pozn.: doslovný prepis textu z Kroniky HO Turnov bez jazykových úprav !


TJ Český ráj
427 historických fotek

Foto: Milan Meier, Passau 1969.

Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2017
kontakt: Zdeněk Strnad