Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
Lezecké podmínky:
V zimním období
Hruboskalsko pro
lezení uzavřeno!

24. 11. 2017
Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Z historie oblasti
... zpět do přehledu článků
Michal Vanícek: STALO SE...
KU KAPELNÍKU

Za slunného podnebí se podarený párek, pan Šotouš se slecnou Dášou, vydal ku Kapelníku, jehož vrcholu melo býti dosaženo cestou tzv. normálkou. Po dosažení úpatí výše jmenované skály vyjmuli ze zádových tlumoku, v té dobe kletry zvaných, lezné pomucky a po navázání se uzly vudcovskými zapocal pan Šotouš, jinak též Šotovidlo zvaný, s výstupem. Po dosažení prvního kruhu jej k tomuto, rozumej kruhu, následovala slecna Dáša. Poté se prvolezec vydal ke kruhu druhému, jehož také po prekonání traverzu v krátké dobe dosáhl, po strucném, asi pul hodiny trvajícím pohovoru zjišteno, že sl. Dáša si preje, by dosáhl ješte kruhu tretího, nad "bríškem" pak, že se snad na stezku vydá. Prání toto ve chvíli splneno, ale nyní se druholezka k výstupu nemá, a ani pro príšte míti se nechce. Na to moudrý pan Šotouš velí krátce, necht se odváže, lano na fest ku kruhu priváže, sám pak ruce lano tretím kruhem protahuje, dovedne se do sedu slanovacího motá a - 1) mocným odskokem se odlepuje od skály, 2) po volném pádu rychlostí cca 9,81 m/sec. dopadá mezi koreny dole stojících borovic. Vec tato se udála tak, že moudrý Šotoušovec se namotal do lana, které do kruhu pricházelo od sl. Dáši, nikoli naopak.

Z toho se po dlouhodobém bezvedomí a preražené ruce v zápestí pan Šotovidlo opet vzpamatoval v turnovské nemocnici, kde v té dobe již nekolik slovutných lezcu bralo azyl. Díky absolutnímu štestí se pan Šotouš teší dodnes dobrému zdraví.

ŽÁBA PRI VIDLÁKU

Na vežku tuto chtel Milan Cerný delat cestu, a to v stene bocní, pri pohledu ze silnice stene levé. Kruhu nemaje, mela toto rešit smycka - uzel v prevísku, bezpecnost pánu lezcu mela být zajištena zbudovanou lanovkou mezi zábradlím u chaty nad veží a opodál stojící brízou, z které pak sede v sedacce jsem jich mel zajištovati, toto se dálo k veškeré spokojenosti úcastníku, a to do doby, kdy melo být prikroceno ke stavbe z uzlu, který se jevil festovne. V té dobe mne kvuli cistote lezby z lanovky odvolali, lanovku zrušit veleli, provedeno, ke stavbe pristoupeno, toto však již uzel nesnesl, a tak se rítili v údolí, minuvše skalisko na zemi, na tutéž dopadli a v šoku se dali v beh pres silnici, kde vlastním, kol brízy omotaným lanem byli zadrženi a cenichy na vozovku mršteni. Po ošetrení drobných ran sterilními, pouze pul roku používanými, kapesníky ostatních se mužne odebrali relaxovat do obcerstvovacího zarízení na Vidláku.

NA KOBYLU

Vydali se jednou takhle pánové Milan Cerný a Ládík Mejsnar na príhrazskou Kobylu, a jelikož ve své dobe požívali lezné slávy, netrvalo dlouho a dosáhli vrcholového plateau Kobyly. Po svázání dvou ctyricítek umnými uzly zapocal Ládík se slanováním, pricemž se houpal na lane jak opice a vesele se chechtal, k znacnému gaudiu dole prihlížejících pracujících, po dosažení podlahy zarval "volný" a Milan, obdobne se houpajíce a chechtajíce, se snášel do údolí jak orel skalní, což se mu dobre darilo až po druhý kruh na ceste zvané Ceská, v kterémžto míste došlo u kruhu slanovacího k rozvázání obou lan, Milan se pretocil hlavou v údolí a volným pádem klesl na zem, ramenem na parez po neznámými lezci uríznuté vejmutovce - kupodivu vyvázl jen se zlomenou klícní kostí. Dlužno pripomenout, že pád tento i lécebný úcinek mel, jelikož boule rosolová, kteroužto Milan pred pádem obtežkán byl, po príhode zpusobem zázracným zmizela.

ÚDOLNÍ HLÁSKA

To bylo ješte v dobách, než pan Machovic rozhodným zpusobem zacal upravovat klasifikaci škrtáním písmenek a mnohdy i stupnu u lezných cest, takže v záhlaví zmínená cesta byla jako 7c. Toto nalákalo naši partu k vytvorení haparandy a zapocato s výstupem. Výstup se darí a osazení lezcu je asi takové: Šotouš se blíží ke ctvrtému kruhu za traverzem, dovedne jišten Kudýšem a Matenicí, sedícími u tretího kruhu, Milan F. zvaný Gustav sedí u kruhu druhého, z lusky mu prýští rajda, neb Matenice pred chvílí neco ušlápla a jeho to natrefilo, Šotouš již tak tak kruhu ctvrtého dosahuje, Gustav se ke tretímu vydává, lec co to, Šotouš zarval "drž!" a již letí, a to na pravou hranu veže, pri letu zpetném zachytává o lano od Gustava a priráží mu tímto hlavu na stenu a letí ve smeru tecny vlevo, v kteréžto cinnosti by asi pokracoval dodnes, kdyby nebyla nastražena záchytná lana, do kterých byl Šotouš lapen. Díky tomu, že všichni zúcastnení byli navázáni uzly vudcovskými na prsou, vyjma pana Gustava, který za 1) mel rozraženu hlavu šutrem, za 2) po nárazu mu na té samé hlave vypucela boule ne nepodobná parohu, se nikomuž nicehož nestalo a v následne navštíveném hostinci p. Lebedy v Olšine jim jím servírované pivo šlo znamenite k duhu.


Pozn. red.: autor Michal Vanícek je pametníkem udatných výstupu v Ceském Ráji v 60. létech, vrstevníkem a obcasným spolulezcem Milana Cerného, Ládi Mejsnara a dalších lezeckých hvezd té doby.



TJ Český ráj
427 historických fotek

Foto: Taktovka-Chlumova cesta B.Svatoš, Trousílek 6.6.1959

Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2017
kontakt: Zdeněk Strnad