Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
Lezecké podmínky:
V zimním období
Hruboskalsko pro
lezení uzavřeno!

24. 11. 2017
Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Z historie oblasti
... zpět do přehledu článků
Lezení na Hrubici (M. Kertész, 1930)
17. kveten! Do dvou týdnu pujdem lézt u nás, v Sasku. Je to generální zkouška mého peclive pripraveného odborného programu. Co se muže hodit lépe než Skalák.

V odpoledne jsme já a muj parták z vysokých hor Otto Hübner opustili turnovské nádraží a šlapali pres Hlavatici a Valdštejn naproti Skalnímu mestu. Pocasí predcilo ocekávání a podvecerní slunce slibovalo na zítrek jen dobré. Vecer se k nám pripojil Jeschke a po vydatné veceri a krátkém poklábosení jsme si zajistili nocleh v útulném Podháji. Rozzárené jitro nás nachytalo v posteli a z hluboké drímoty nás vyvedlo predení Preibischovi motorky. Za chvilku jsme byli pripraveni vyrazit.

Ranní rosou zárící v Kapelmeistertal (údolí Kapelníka) jsme kráceli k Felsentorwächter (Jerabí vež). Je to ješte pomerne málo známá vež, výstup na ni však musí pusobit pritažlive na každého horolezce. Jde se údolím Kapelníka, skalní branou po jemném pažitu mezi Pfingsturm (Sfinga) a masivem tvoreným tremi stupni na prostranství mezi vrcholky mohutných skal (Dominstein a Vecerní).

Výstup vede od východu až na predskalí, po té prechází k severní hrane hlavního vrcholu. Prvovýstup uskutecnil Wilhelm Agly s práteli 17. 6. 1928 a oklasifikoval jej stupnem V-VI. Trochu previslý nástup, pak asi osmimetrový komín a už jsem stál na predskalí. Brzy za mnou dolezli ostatní a už nás cekal težší úkol- vrcholová hrana. Prechod je skutecne obtížný, protože jsou k dispozici pouze chyty a stupy na trení. Na tretí pokus se to zdarilo a už jsem šel vzdušným reibunkem k vrcholu. Na nem jsme se povalovali skoro hodinu a opalovali si naše údy v paprscích kvetnového slunce.



Je cervenec. Osterturm (Velikonocní vež) a Breiter Kegel (Praded). Tyto výstupy ba nám mely vyplnit celé dopoledne. První vež zdolal Preibisch. Obtížné lezení v lámavé skále. Nástup je od severu, prejdeme k zárezu u jižní hrany, tím a výšvihem na vršek, obtížnost V. Tato vež je trochu drsný chlapík, jelikož její kolmá stena a jemný sokolík vyžaduje znacnou sílu.

Aby prechod ze skal k obedu nebyl tak náhlý, navštívili jsme ješte Pradeda. Po asi deseti metrech komína dosáhneme predskalí, odkud pokracujeme krásným lezením v reibunku k vrcholu. Pro dokonalý požitek jsme si dopráli prekrásnou pauzu na vrcholu, rozhlíželi jsme se a nemohli se nasytit pohledu od Saharatürmen (Skaut) po Waldsteinwächter (Kocicí hlava). Naše krucící žaludky nás však vrátily rychle do reality.

Po vydatném obede jsme se ješte osvežili studenou lázní v malém jezírku v Sedmihorkách a pak prišli k reci opet naše svaly. Tentokrát jsme sverili vedení Jeschkemu a brzy už stoupal po hrane Juniturm (Zlatá vyhlídka). Komín, težký traverz, spárou pres kruh dále, hladký výšvih a vrchol je náš. Dlouho jsme dleli na vrcholu a v duchu dobývali vrchol Kapelníka. Ale dnes zde nedrží žezlo clovek. Ve veselém hemžení obletovalo množství kavek svuj hrdý stolec a nechávalo zaznít svuj ne zrovna melodický, ale i presto námi vítaný koncert. Bylo by možno celý den je pozorovat, když se tak dokola trepotají bez zjevného cíle. Meli však jiste hlubší duvody, než jsme mohli tušit. Konali zde svá shromáždení ve vrcholcích skal. Mohlo být asi šest hodin, když jsme sjeli dolu do komína.

Krásný den jsme museli zakoncit neméne krásným vecerem. Dustojneji jsme nemohli zapadající slunce pozorovat než od hoher Warte (patrne Vyhlídka U Lvícka). Vyhledali jsme Kapellenkopf (Svéhlavicka) a ješte jednou ohlásili vrcholové vítezství svým "Berg heil". Zvolání se neslo stenami Kapely, kde jsme konali naši pobožnost.

Krvave rudé slunce se norilo do more plamenu na západe a vrhalo skvostnou hru barev na Kozákov, stojící pred námi. Tu a tam cvrlikal ptácek svou poslední písen v horkém vecerním vzduchu. Tiše padaly stíny a od SBKV-Turm (Panny) se plížila šedá noc.

Težká hodina rozchodu byla zde, ale srdce plná díku jsme si brali s sebou. Stále znovu nás to bude táhnout k Vám- prekrásné vrcholy.





TJ Český ráj
427 historických fotek

Foto: Kapelník-Jeschkeho cesta B.Svatoš, J.Šimon 29.5.1955

Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2017
kontakt: Zdeněk Strnad